Psychiatrie a homeopatie

     Psychicky nemocný klient je vždy velmi náročný a jen málo homeopatů je přijímá do své péče, už jen proto, že tito klienti často zkresleně hodnotí a popisují svůj stav a hlavně díky i letité medikaci reagují na homeopatika či jinou přírodní léčbu velmi proroblematicky.Někdy je léky zasáhnou hodně, někdy jsou velmi rezistentní.I já mám vůči těmto chorobán značný respekt a výrazně k něnu přispěl i příběh mé klientky z masáží.

     Asi rok ke mně docházela zhuba 50 letá žena. Vzhledem k nemoci duševního rázu byla již mnoho let v invalidním důchodu,ale díky kvalitní medikaci naprosto v pohodě. Zvládala bežný provor odmácnosti, milovala ruční práce,rybařila, houbařila a ve svém světě byla relativně šťastná. Asi po 3/4 roce po srazu spolužáků z učiliště začala koketovat s myšlenkou přírodní léčby. Jeden z jejich spolužáků z učiliště se zabýval léčitelstvím a moje klienta, díky své vstřícné povaze mu zřejmě připadla vhodná k jeho práci. Telefonoval ji, přesvědčoval sliboval. Obrátila se na mne, zda bych se nepodívala na jeho webové stránky a neřekla jí svůj názor. Nahlédla jsem, zjistila jsem, že pán se prezentuje jako léčitel asi ve dvaceti oblastech, včetně homeopatie,ale že doložitelné vzdělání má jen v rozsahu výučního listu z elektra a několika víkendových kurzů z naprosto různorodých léčebných metod. Je samozřejmě volbou každého z nás, komu svěří své zdraví a i já jsem si vědoma, že ne vše se dá naučit, že k řadě věcí je třeba jestě talent, schopnosti a empatie. Neměl doložitelné jakékoli zdravotnické vzděláni, jediné co uváděl, bylo, že od mala miluje anatomické atlasy a zajímají ho.Vysvětlila jsem klientce, že dle mého názoru by měla zvážit ještě jednou zda skutečně, když jí je dobře, chce něco měnit a hlavně, že pána neznám,nemohu zpochybnit jeho práci,ale, že jsem bytostně přesvědčená, že nelze obsáhnout dobře tolik oblastí léčitelství, že jeho znalostem pravděpodobně chybí aspoň v některých,patřičná hloubka a erudovanost. A velmi naléhavě jsem ji upozornila, že by bylo nejlépe, konzultovat když ne rozhodnutí, tak aspoň postup léčby s psychiatrem, u kterého se dlouhodobě léčí. Odešla s tím, že o tom popřemýšlí. Dlouho jsem o ní neslyšela. Až nedávno mi někdo řekl, že pobyla dlouhý čas v psychiatrické léčebně a že je na tom velmi špatně. Nevěděla jsem co je pravda a co fáma.

  Ozvala se mi před pár týdny, chtěla přijít na masáž. Domluvily jsme se a pak se mne zeptala kde bydlím. Nepřikládla jsem tomu váhu i když mne to překvapilo.Když přišla, utrpěla jsem šok. Přišla mi vážně namedikovaná klientka, odpovídala jako stroj a do stavu, ve kterém jsme se vidiěli naposled měla tisíc let daleko. Ptala jsem se jí co stalo. Řekla mi, že udlělala obrovskou chybu. že léčitel jí zakázal brát její léky a léčil ji pouze bylinnými čaji. Slepě mu věřila, před rodinou tajila, že neužívá léky, tím že byla tolik let  relativně v pořádku, její zhoršující stav všichni přičítali podzimní depresi a pak vánočnímu stresu. Zkolabovala den před Vánoci a dalších několik měsíců pobývala v léčebně. Nepamatuje si spoustu věcí, musí užívat mnohem silnější léky a rodina má oprávněné obavy, že k původnímu stavu se už nedokáže vrátit.

 Znovu nezbyde než apelovat na to, aby jste vždy při výběru jakéhokoli terapeuta či léčitele nikdy nepřistoupili na myšlenku bez porady s lékařem vysadit léky.

Žádný dobře vyškolený homeoapat to nikdy svému klientovi nedoporučí.